Co je Prahistory
Praha kolem roku 1400 patřila k největším městům severně od Alp. Karel IV. byl dvaadvacet let po smrti, Nové Město stálo teprve půl století, Kamenný most se dostavoval a Jan Hus ještě nekázal. Z toho města dnes vidíme hlavně věže, kostely a půdorys ulic.
Prahistory to město staví zpátky, celé a v jednom kuse: Hradčany, Malou Stranu, Staré i Nové Město. Stojí v něm kolem 13 000 domů, dvorních a hospodářských staveb, přes sto kostelů, klášterů, bran a dalších dominant a přes tisíc stavení v okolních vsích. Terén, Vltava a most stojí na měřených datech IPR Praha. Dominanty vycházejí z více než osmdesáti rešerší jednotlivých staveb, kde každý údaj nese značku: doložený, odvozený, nebo pravděpodobný.
Je to pravděpodobná podoba města, ne jeho přesná kopie. Jak přesně jednotlivé budovy vypadaly, jak byly rozložené, ani jaký byl tehdejší terén, se dnes úplně zjistit nedá. Prahistory ukazuje to, co se z pramenů, archeologie a měření podařilo dohledat, a kde si nejsme jistí, říká to.
Nejste divák. Projdete se Celetnou, podíváte se z Kampy na nedostavěný most, kliknete na kostel a přečtete si, jak v roce 1400 vypadal.
Časté otázky
Co je Prahistory?
Prahistory je rekonstrukce celé Prahy kolem roku 1400, kterou si projdete přímo v prohlížeči. Město si prohlédnete z výšky jako mapu, kliknutím na kostel, bránu nebo most si přečtete, co o stavbě víme, a pak sejdete do ulic a projdete se v první osobě.
Musím něco instalovat nebo se registrovat?
Ne. Prahistory běží v běžném prohlížeči (Chrome, Edge, Firefox, Safari) bez instalace a bez registrace.
Na čem to nejlépe funguje a jak dlouho se načítá?
Nejlépe funguje na počítači nebo notebooku s myší a klávesnicí. Načtení trvá asi půl minuty: město se při otevření staví přímo ve vašem prohlížeči a stáhne se při tom asi 40 až 80 MB dat.
Počítače s méně než 8 GB paměti nebo se starší grafikou mohou mít potíže. Na mobilu a tabletu zatím Prahistory spolehlivě nefunguje.
Jak se po městě pohybuju?
Na mapě se tažením myši posouváte, kolečkem přibližujete a pravým tlačítkem otáčíte a nakláníte pohled. Kliknutím na stavbu otevřete její panel s rešerší.
Tlačítkem „Sejít sem do ulic" v panelu stavby (nebo klávesou Tab) sejdete na zem. Tam chodíte klávesami W, A, S, D, se Shiftem běžíte, myší se rozhlížíte a klávesou Tab se vrátíte na mapu. Klávesa N ukáže plán města.
Jak přesná je rekonstrukce?
Prahistory je pravděpodobná vizualizace Prahy kolem roku 1400, ne její přesná kopie. Přesný vzhled budov, jejich rozložení ani tehdejší terén se dnes do posledního detailu zjistit nedají; ukazujeme to, co se podařilo dohledat.
Terén a koryto Vltavy vycházejí z dnešních měřených dat, upravených podle toho, co víme o tehdejším stavu (hradební příkopy, břehy řeky), a i tak se od skutečnosti roku 1400 mohou lišit. Kostely, brány, radnice, kláštery a další dominanty stojí podle rešerší jednotlivých staveb; v panelu každé z nich najdete shrnutí a odkazy na prameny.
Běžné měšťanské domy jsou typové: odpovídají tomu, jak se v Praze kolem roku 1400 stavělo, ne konkrétnímu domu na konkrétní parcele.
Jak Prahistory vzniká?
Prahistory je vibecoded projekt: kód, 3D modely staveb i rešerše vznikají ve spolupráci s umělou inteligencí. Autor zadává, kontroluje a rozhoduje, AI programuje a dohledává prameny. Proto u každého údaje z rešerší uvádíme, jak je doložený, a odkaz na zdroj.
Odkud pocházejí data a prameny?
Povrch města a koryto řeky počítáme sami, ale od základu vycházejí z otevřených dat Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha, licence CC BY 4.0), která upravujeme do podoby kolem roku 1400. Podle zaměření IPR je změřený i náš model Karlova mostu. Historickou podobu staveb skládáme z odborné literatury, archeologických výzkumů a starých plánů Prahy, mimo jiné z Tomkova Dějepisu města Prahy a Hergetova a Jüttnerova plánu města.
Proč zrovna rok 1400?
Kolem roku 1400 má Praha za sebou velké stavby Karla IV.: Nové Město založené roku 1348 je půl století staré, Kamenný most se dostavuje a katedrála sv. Víta roste. Zároveň je to Praha těsně před husitskými válkami: Jan Hus začne kázat v Betlémské kapli až v březnu 1402.
Co ve městě zatím chybí?
Hlavně život: lidé, zvířata, vozy a zvuky města. Na tom se teď pracuje a uvidíme, jak to půjde. V plánu jsou i další staletí a historické epochy Prahy.
Kdo za tím stojí
Prahistory dělá Martin Richter, spoluzakladatel Aignos, který se věnuje vzdělávání v oblasti umělé inteligence, a Poznatku, který se věnuje vzdělávání a tvorbě digitálních projektů. Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy vede kurz AI v komunikaci.
Prahistory je vibecoded projekt: vzniká ve spolupráci s umělou inteligencí.
Překročte práh
Praha roku 1400 se postaví přímo ve vašem prohlížeči.